MĚSTSKÁ HISTORICKÁ GARDA
O NÁS |
|
Nový blok - dvojitým kliknutím zde, zahájíte úpravu bloku...
O nás...
14.10.2018Čas plyne a skupiny se vyvíjí, lidi se setkávají, a také rozcházejí... A tímto vývojem prošla i naše skupina, a tak v průběhu roku 2017 došlo k rozkolu skupiny Městská historická garda, z.s., resp. Garda Brandýs, a skupina se v dubnu 2018 přestěhovala, ze své větší části, ze zámku v Brandýse n.L. do nového působiště, a to do Trnové poblíž Mladé Boleslavi. Nezbytnou součástí této změny je i změna názvu skupiny, jelikož už nemáme se zámkem v Brandýse nic společného (kromě našeho děla, které zde stále "bydlí") a vrátili jsme se k původnímu názvu skupiny člena Martina na H E L M B R E C H T I .Během letošního roku (2018) budujeme nové působiště, kde máme nové a super zázemí, již je vybudována nová kovárna, truhlárn, šicí dílna, keramická dílna a tvoříme pro všechny členy novou výstroj a výybroj, především z doby husitské, které bychom se chtěli v blízké době hlavně věnovat.Naše nové zázemí je velké, a jsme schopni přijmout na návštěvu, setkání, secvičné atd další skupiny, je možnost zde přespat, ustájit zvířata (koně) a nemáme vůbec problém s dalšími zvířaty (psi atd). Za návštěvy a setkání budeme rádi. Setkáváme se zpravidla každých 14 dnů o víkendu, někdy - nepravidelně - i v týdnu. V letošním roce jsme se zúčastnili bitvy v Lipanech, a v příštím roce bychom chtěli navštvit akcí více. Vše, co tedy budete číst, niže, už je minulost..... dobré vzpomínky v nás zůstávají, vše krásné co jsme zažili, nám nikdo nevezme, život nejde však vždy dle toho, jak si přejeme a občas je nutný ústup před zrádným nátlakem.
NAJÍT NÁS MŮŽETE I NA FACEBOOKU.
Jsme občanské sdružení Městská historická garda zámek Brandýs nad Labem
Založením tohoto spolku se jeho zakládající členové zabývali již v průběhu roku 2004, kdy v Brandýse nad Labem zanikla šermířská skupina „ Nový Modrý Regiment“
Počátkem roku 2005 tak dali zbývající členové regimentu základ novému spolku, který sdružuje zájemce o historický vývoj vojenských palných zbraní od dob vrcholné gotiky až téměř po napoleonské války.
Spolek tak není klasickou šermířskou skupinou, kterou znáte v ukázkách a programech s šermířskými tématy na hradech a zámcích. Sdružuje členy ze zaniklých šermířských skupin, kterým šerm není cizí, ale skladba v ukázkách pro širší veřejnost je účelově a humornou nadsázkou vedena k seznámení laika se zbraněmi ze skleněných vitrín muzeí, které mu kromě skromného popisu mnoho neřeknou.
Ve své nynější podobě má spolek své klubové prostory na Brandýském zámku a má vztah k historicky věrnému a dokladovanému vojsku, pobývajícímu ve své době právě zde.
Dost netradičně je to Švédský mušketýrský pluk, který naopak městu i zámku ublížil. Švédové a třicetiletá válka nevymizela z podvědomí lidí ani bezmála po čtyřech století a generál Banér jako velitel brandýské a staroboleslavské posádky se nesmazatelně zapsal do historie vybudováním obrovského vojenského tábora, jehož pozůstatky zarůstají v lesích u Staré Boleslavi.
Snad právě zde se v roce 1639 objevili mušketýři v modrožlutých oděvech regimentu Altblau (starý modrý) jako elitní švédský oddíl, na jehož válečný um navazují novodobí členové této mušketýrské jednotky. Pro akce z období třicetileté války se spolek sdružuje s šermířskou skupinou „ Salva Guardia“ z Olomouce, která se jako první začala zabývat myšlenkou obnovit zaniklou slávu a hrdinství švédských vojáků.
Vojáci v uniformách švédských národních barev mistrně ovládající své zbraně, pod velením generála Banéra a později generálů Wrangela a Torstensona se stali nejobávanějšími vojáky své doby. Z historických záznamů stojí za zmínku bitva u Wolffenbutelu z 19. Června 1641, kdy v Beddingerském lese v neočekávaně kruté šarvátce zahynulo neobyčejně mnoho „ Starých modrých“. Jenom to, že existuje písemná zpráva, zmiňující se podrobně o této o této epizodě z bitvy, svědší o hrdinství poražených. Dobití pozic „modrých“ trvalo tři hodiny a z 2000 útočících vojáků jich padlo 1149.
Další smutnou zprávou o starých, je říjnová bitva z roku 1642 u Lipska, kdy Banerův „Starý modrý“ v křížové palbě o městskou baštu ztrácí 60 mušketýrů. Počet padlých opět nutí k otázce oddanosti, kázni a cti k heslu praporu těchto vojáků, na němž jsou vyšita tato slova:“ MIT,GLYK,ZIE,HEN,WIE,DARAN,VND,ERLAGEN,DEN,SIG“.
Doba rokoka je bezesporu nejmalebnějším historickým vojenským obdobím, kdy pestré uniformy armád se zářivou bělostí paruk s copy a mašlemi, dělají z vojsk cukrové vojáčky, snad nejkrásnějšími v Prusku a ve Francii. Právě proto a pro galantnost a romantičnost zvolili členové spolku pro 18 století uniformu francouzské gardy královského domu, tak typickou pro 11. Květen 1745, kdy za přítomnosti krále v bitvě u Fontenoy stanuli gardisté ve vzdálenosti pouhých 50 m od anglických vojáků a hrabě Chabanes s vévodou de Biron galantně opětovali zdvořilý pozdrav anglických důstojníků. Nejslavnějším a do historie zapsaným je však zvolání poručíka francouzských granátníků, hraběte ď Auteroshe: „ Apres vous, messieurs les anglais!“ (Až po vás, páni Angličané!). Tato věta rozhodla nastávající boj. Pro vznešenost a rytířskost tak byla poté francouzská garda anglickými vojáky téměř postřílena.
 Od roku 2009 se členové spolku oblékají také do uniforem Královského pruského pěšího pluku č. 26 von Mayerinka z období Války o rakouské dědictví 1740 – 1748, aby spolu s kamarády brněnské skupiny REX a Gardou města Hradce Králové vytvořili ucelenou uniformovanou jednotku vojáků Fridricha II. V tmavěmodrých kabátech tohoto pluku nás můžete spatřit především na vojenskohistorických srazech a vzpomínkových pamětních aktech na Válku sedmiletou 1756 – 1763.    
Na pohnuté období českých dějin v 15. století jsme připraveni se obléci kostýmově jako obávaní husitští bojovníci s detailně malovanými pavézami, kovanými cepy i jinými zbraněmi, v typických přilbách i částech zbroje vyrobených podle zachovaných dobových písemností. 
Není pro nás problémem změnit se v chudé venkovany 18. století a povstat proti panstvu, nevolnictví a robotě v selské bouři. Máme i vlastní feudální vykořisťovatele, bojící se selských kos, cepů a špíny.
|
Mapa stránek